Výkon tepelného čerpadla v závislosti na teplotě – fungují efektivně i v mrazu?

Tepelná čerpadla jsou trochu jako sportovci – když je počasí ideální, podávají skvělé výkony bez větší námahy. Jakmile ale přijde pořádný mráz, začnou se maličko zadýchávat a potřebují větší úsilí, aby udržela tempo. Neznamená to ale, že by to vzdala – jen je potřeba počítat s tím, že výkon v nízkých teplotách přirozeně klesá.

A my se teď podíváme, jak si tepelné čerpadlo vede, když teploty padají pod nulu.

Princip činnosti tepelného čerpadla v chladném klimatu

Tepelné čerpadlo vzduch-voda si bere teplo z okolního vzduchu a přeměňuje ho na energii pro vytápění. A ano – i když je venku zima jak na Sibiři, pořád si dokáže urvat pár „teplých molekul“ a využít je ve svůj prospěch. Jakmile ale teploty spadnou pod -25 °C, začne to být boj s větrnými mlýny.  

Jak to vlastně funguje?

Tepelné čerpadlo pracuje na principu stlačování a expanze chladiva, které odebírá teplo z venkovního vzduchu a přes výměník ho předává do vytápěcího systému. Čím chladnější vzduch venku, tím víc se musí čerpadlo „nadřít“, aby z něj vydolovalo teplo.  

Účinnost tepelného čerpadla při mrazech – kde jsou hranice?

Říká se, že když teploty spadnou pod -25 °C, tepelné čerpadlo už tak trochu ztrácí šťávu. Není to ale tak, že by úplně přestalo fungovat. Zatímco běžně se topný faktor (COP) drží kolem 3, při takových mrazech může spadnout klidně na 2 nebo i pod tuto hodnotu.  

Co to znamená v praxi?

Představte si to jako běh na běžícím pásu. Zatímco při teplotách kolem nuly čerpadlo vesele „běží“ a stíhá vyrábět teplo efektivně, s každým dalším stupněm pod nulou se z něj stává unavený maratonec. Pořád jede, ale s daleko větší námahou a menším výkonem.  

Technologie, které drží čerpadla v kondici i v zimě?

Aby čerpadla neselhávala při mrazech, jsou vybavena několika chytrými technologiemi:  

1. Invertorové kompresory – umožňují plynule regulovat výkon podle aktuálních podmínek.  

2. Dvoufázové kompresory – pomáhají lépe zvládat teplotní extrémy.  

3. Elektrické přídavné zdroje (elektrokotle) – když už čerpadlo „nestíhá“, přebírá roli záložní zdroj, který udržuje stabilní teplotu v domě.  

Realita vs. praxe

V našich podmínkách (ČR) jsou zimy v posledních letech mírnější. Teploty hluboko pod -15 °C nejsou časté, a když už přijdou, jde spíš o krátkodobou epizodu (z hlediska nákladů na vytápění pro nás jen dobře, z hlediska životního prostředí a rychlých klimatických změn už samozřejmě méně). I to je vlastně důvod, proč se tepelná čerpadla stávají stále populárnější – většinu topné sezóny zvládají v pohodě samy bez podpory záložního zdroje.  

Tak po pravdě… je třeba se bát mrazů?

I když se může stát, že teplota na pár dní spadne hluboko pod nulu, není důvod k panice. Moderní tepelná čerpadla jsou na podobné výzvy připravena, a pokud už jim dojde dech, elektrokotel to zachrání. Díky trendu oteplování a mírnějším zimám se ale s extrémními mrazy setkáváme čím dál méně.  

Jaký je tedy verdikt?

Výkon tepelného čerpadla v závislosti na teplotě samozřejmě kolísá – ale ve většině případů zvládne i náročnější podmínky. Důležité je vybrat kvalitní zařízení s ověřenými parametry a počítat s tím, že na opravdu kruté mrazy je třeba mít záložní plán. 

A jedna důležitá informace na závěr – pokud je tepelné čerpadlo dobře navržené, tak se ani velkých mrazů bát nemusíte (zvládne to i bez použití elektrokotle). Právě takové řešení my v TNG air často navrhujeme, dává nám to smysl.

Potřebujete poradit s výběrem nebo instalací?
Ozvěte se nám.